CEE Impact Day 2018 |
Říjen 2018 |
Vídeň, Rakousko |

V rámci sítě Impact Hub se začátkem října ve Vídni již posedmé uskutečnilo mezinárodní setkání s názvem CEE Impact Day. Akce si klade za cíl být katalyzátorem ekosystému sociálního dopadu ve střední a východní Evropě. Nově byl první den vyhrazen debatám investorů a zájemců o dopadové investování (impact investing) v kontextu SDGs (Sustainable Development Goals – Cíle udržitelného rozvoje, formulované OSN). Právě na možnost realizovat SDGs a tak řešit zásadní celospolečenské problémy prostřednictvím mobilizace soukromého kapitálu, poukázala Christin ter Braak-Forstinger, konzultantka a expertka v oblasti strategické filantropie a dopadového investování a mimo jiné také autorka knihy Conscious Investing. Často oddělované přístupy filantropie a dopadového investování označila naopak jako komplementární.

Na následujících debatách, věnovaných tématu škálování i rizikům dopadového investování v Evropě, sdíleli své zkušenosti ti nejpovolanější – zástupci investičních společností BonVenture Management, New Paradigm Ventures či Impact Ventures Ltd, které doprovodil Cyril Gouiffes z Evropského Investičního fondu. Z debat mimo jiné vyplynulo, že fondy investující do dopadu podobně jako klasické fondy, standardně nepracují s malými investicemi v rozsahu 50 – 200 tisíc EUR, protože náklady na takto malé transakce jsou nepřiměřeně vysoké. Pro tyto malé investice jsou tak vhodnější jiné formy financování, ať už granty, akcelerační programy (například v rámci sítě GSEN  – Global Social Entrepreneur network), nebo soukromí investoři – business angels. Sociální podniky však často samy sebe limitují tím, že uvažují v příliš malém měřítku, které jim neumožňuje dosáhnout na dostatečně významné dopady, které by naplnily očekávání impact investorů, ani udržitelný business model, jelikož velikost jednotlivých národních trhů v CEE regionu je jednotlivě příliš malá. Tato zkušenost jen podtrhuje potřebu přeshraniční spolupráce, akceleračních programů a investic do rozvoje společensky prospěšných projektů přes všechny jejich fáze, tj. od nápadu až po škálování.

Během prvního dne se také představili zástupci jednotlivých aktérů v regionu, např. Silke Horáková a Petr Vítek zakládající český pilotní fond investující do dopadových projektů Tilia Impact Ventures. Tilia pilotně investuje do jakýchkoliv projektů, které realizují významné a škálovatelné společenské nebo environmentální dopady, mají/budou mít udržitelný byznys model a stojí za nimi skvělé týmy. Investice realizuje v rozsahu 32 až 100 tisíc EUR a to na míru, pomocí všech dostupných instrumentů (equity, mezannine, úvěry a jejich kombinace či odvozené instrumenty, očekávaný default rate je 33 %). Pokud by investice měla přesáhnout hranici 100 tis EUR, Tilia by dodatečné prostředky získala jako ko-investice či jako klubové financování.

Dalšího z aktérů působících na poli investování do dopadu představil Markus Freiburg. FA-SE je v Německu působící agentura, která propojuje impact investory s příležitostmi na trhu, které aktivně vyhledává a pomáhá připravit k investici. FA-SE má s tímto procesem již řadu let zkušeností, realizovala 35 investic v objemu cca 15 mil EUR a default rate je cca 10 %. Vyzkoušela v regionu také inovativní instrumenty jako je např. mezzanine nebo blended-finance struktury, tj. struktury, které kombinují různé typy financování, jež dávají smysl pouze pokud jsou realizovány dohromady po splnění daných milníků. Např. struktura: grant (na ověření modelu pro společenský či environmentálního dopadu a design byznys modelu) -> equity (seed financování pro implementaci a ověření byznys modelu, získání prvních platících zákazníků) -> mezzanine (pro investici do růstu).

V rámci setkání také proběhla diskuse s Günterem Benischekem zastupujícím Sociální bankovnictví Erste Bank či Wernerem Krendlem zastupujícím WWF Impact Ventures nad tématy rizika, škálování, omezení, trendy a cíle pro nadcházející období. Mezi ně podle výsledků debaty patří bezpochyby:

  1. nutnost sjednotit, zjednodušit a důsledně zavést principy a metody pro měření dopadu
  2. potřeba zvýšit úroveň odměňování tak, aby nejtalentovanější jedinci mohli přejít do sektoru sociálních inovací
  3. omezení pro exity investorů, tzn. tím, že zatím neexistují funkční trhy pro dopadové investice, investoři mají obavu, že nebudou mít komu své dopadové investice dále prodat na konci jejich investičního horizontu 5 až 10 let.
  4. potřeba zásadně zvýšit objem prostředků nutných pro financování cílů udržitelného rozvoje OSN
  5. zapojení aktérů ze všech sektorů do budování celého ekosystému pro sociální inovace.

Program druhého dne tvořila konference, na níž dorazilo přes 320 účastníků z řad investorů, podnikatelů a startupů. Během inspirativních hovorů a tematických setkání byla otevřena řada aktuálních témat, překážek i příkladů dobré praxe, s nimiž se aktéři v regionu setkávají. 34 sociálních podniků ze střední a východní Evropy mělo šanci představit své společensky prospěšné podnikání a oslovit potenciální partnery či investory. Nápaditých projektů bylo opravdu mnoho, jmenujme například vídeňský univerzitní start-up Liberty Home, projekt mobilních minidomků, čelících problému bezdomovectví; sociální bistro Freshys z Makedonie, propojující téma plýtvání jídlem a podporu neziskových organizací; srbské solární nabíječky na mobilní telefony Sunthetic nebo lokální organizaci Vienna Textile Labs, která nabízí přírodní a ekologicky udržitelnou alternativu ke škodlivým barvám, které jsou součástí dnešního fashion průmyslu. Udržitelnosti produkce potravin se věnuje další prezentující projekt, rakouská Markta, digitální farmářský trh, který propojuje lokální pěstitele a chovatele se zákazníky za férových a udržitelných podmínek. Další rakouský projekt, cateringová restaurace Habibi&Hawara pomáhá uprchlíkům a migrantům získat dovednosti, aby se mohli postavit na vlastní nohy a začít sami v nové zemi podnikat. Je těžké vybrat z těch více než třiceti prezentovaných projektů ty nejzajímavější. Bylo skvělé vidět, co může vzniknout, když se propojí dobrý nápad, snaha o změnu a dovednosti a profesionalita!

Sdílení mezisektorových zkušeností na téma sociálních inovací a sociálního podnikání přineslo zamyšlení nad tím, že sociální inovací nemusí být nutně nové, dříve neexistující řešení, ale také takové, které dosud nemělo sílu, vliv, přístup, svoji šanci, avšak může nahradit stávající nefunkční přístupy k řešení problémové situace. Tím se otevřela i debata na vymezení definice sociální inovace, které je pro subjekty často omezující. Ti se skutečně inovativním přístupem do definic nevejdou a k penězům distribuovaným státem ztrácí přístup. Opakovaně také zaznělo, že sociální podniky nechtějí být chráněny, chtějí především dostat šanci na uplatnění. Na sociální podnikání by pak nemělo být nahlíženo jako na jakési nouzové opatření, ale jako na přirozenou součást systému. Podobně je nutné začít vnímat celou občanskou společnost / neziskový sektor jako relevantní zdroj know-how, odbornosti a zkušeností k řešení společenských problémů.

Účastníci z mnoha evropských států se shodli, že sociálních inovací a změn nelze dosáhnout bez mezisektorové spolupráce partnerů ze soukromé sféry, neziskového sektoru a veřejné sféry, přičemž role každého ze subjektů musí být jasně definována. Aneb, jak napovídá název tohoto článku: ke změně potřebné k naplnění ambice cílů udržitelného rozvoje OSN nedojde, pokud zásadním, transformativní anebo exponenciálním způsobem neznásobíme dopady své činnosti – to nepůjde bez radikální změny toho, jakým způsobem se propojujeme, spolupracujeme, sdílíme a ladíme naše cíle a agendy.

   

Autorkou fotografií je Lea Fabienne Photography.