Setkání v rámci mezinárodní sítě Impact Hub |
Červen 2018 |
Montreal & Ottawa, Kanada |

Jedním z mnoha inspirativních témat, která rezonovala červnovým setkáním v rámci mezinárodní sítě Impact Hub v Kanadě, byly finanční investice, které sledují pozitivní přínos pro společnost a představují inovativní snahu o řešení celosvětových společenských problémů.

Pojem “impact investing” byl formulován již v roce 2007 v Belgii v Bellagio centru Rockefellerovy nadace, coby označení pro investice realizované se záměrem generovat jak finanční návratnost za přiměřeného rizika, tak pozitivní sociální a / nebo environmentální dopad.

Jak vyplynulo z debat, různých přístupů k investování “s přesahem” existuje více a snadno tak dochází ke zmatení pojmů. Uveďme si pro vyjasnění některé další používané termíny a investiční přístupy, které byly na setkání diskutovány:

  • Investment with impact – investování s dopadem: Cílem je také generovat pozitivní sociální/environmentální dopad, nicméně dopad není měřen, ani nedochází k optimalizaci obchodních modelů právě s ohledem na dopad.
  • Responsible investing – odpovědné investování: Jedná se o investování, které zohledňuje společensky prospěšné aktivity firem, vyhýbá se investicím do firem, které společnosti z hlediska socio-environmentálního škodí. Nicméně dopad zde není tou nejhlavnější prioritou, je spíše brán v potaz jako benefit při rozhodování o investici. Sleduje se, zda firma zohledňuje ESG (environmental, social and governance) faktory, tedy přístup k životnímu prostředí, sociální odpovědnosti a vnitřní správě a řízení firmy. U výkonného managementu se například řeší zlaté padáky nebo příliš vysoké odměny, u zaměstnanců se sledují jejich pracovní podmínky. Pod sociální odpovědností si lze pro ilustraci představit, zda nadnárodní společnosti nezaměstnávají v rozvojových zemích děti.

Z druhé strany se pojmu investování do dopadu blíží koncept venture philantropy, přístup, který je veden snahou o dosahování dopadu, vychází z tradičního venture kapitálu a byznysových principů, avšak zaměřuje se na dosahování filantropických cílů, nikoliv výnosů z investic. Ještě o kus dále na pomyslném spektru je pak samotná filantropie nebo také charita, která je plně zaměřena na konkrétní společensky přínosné aktivity, dopad nutně neměří a o výnos z investice a zisk a výnosy u zainvestovaných projektů neusiluje. Jde zde např. o nadační činnost, kdy nadace poskytují nenávratné granty většinou neziskovým organizacím výměnou za pozitivní dopad na cílovou skupinu či společenský nebo environmentální problém, jenž se nadace snaží řešit. Z investičního pohledu tak jde o investici s výnosem -100%, ale zajímavým dopadem.

U investování do dopadu jde o to, že se hledá rovnováha mezi

  • výnosem: ten typicky bývá pod tržním výnosem, tzv. below market returns
  • rizikem: při investování do dopadu se hledají způsoby, jak systematicky snižovat rizika, např. účastí akceleračních programech, mentoringem, technickou asistencí
  • dopadem: v dopadovém investování lze investovat pouze do těch společensky prospěšných projektů, které mají naději na schopnost splácet (navrátit investované prostředky plus prémii za riziko plus marži pro investora)

Dopadové investování má své místo mezi výše zmíněnými přístupy – investováním do subjektů, které mají vytváření veřejného blaha jako hlavní cíl, usiluje o dosahování měřitelného společenského dopadu a zároveň o návratnost investic. Investuje do sociálních podniků i do neziskových organizací (NGOs). Může být uskutečňováno na nově vznikajících i rozvinutých trzích. Hodnoty výnosu se pohybují kolem tržní sazby, popřípadě jsou nižší než jsou tržní výnosy, tj. market rates vs. below market rates. Tím, co dopadové investování jasně odděluje od ostatních forem společensky odpovědných investic, je závazek investora měřit a informovat o vlivu jeho investic na společnost a životní prostředí. Očekávané přínosy investice a jejich cíle musí být jasně formulovány a musí být měřitelné. Měření dopadu zde tedy hraje klíčovou roli.

V souvislosti s tímto požadavkem se vytváří prostor pro vývoj a definování příslušných způsobů měření dopadu. Výsledek investiční aktivity musí přispět ke změně stávající společenské situace, musí dojít ke změně po realizaci investice, kterou je možno vyčíslit. Teprve poté lze srovnávat jednotlivé investice. Srovnání investic je důležité v procesu investičního rozhodování a je významným faktorem pro vstup více investorů na impact investing trh. Přístupy jednotlivých investorů k měření dopadu se různí podle jejich stanovených cílů a úmyslů. V obecné rovině lze proces sledování dopadu rozdělit do několika kroků: – ustanovení společenských a environmentálních cílů – nastavení pravidel měření výkonu a aplikace standardizovaných metod měření v každé činnosti, kde je to možné – monitorování a vedení výkonu investic v souvislosti s jejich záměrem – podávání zpráv o dosaženém vlivu významným zainteresovaným subjektům / stakeholderům.

Oblast dopadového investování je rostoucím segmentem, který pracuje s kapitálem, umožňujícím pracovat s velkými sociálními i environmentálními výzvami, jako je udržitelné zemědělství, obnovitelné zdroje, mikrofinancování, dostupnost základních služeb typu bydlení, zdravotní péče a vzdělávání.

Zpochybňuje tradiční přístup, dle něhož jsou sociální a environmentální problémy řešeny pouze z filantropických darů, zatímco trh investic se má soustřeďovat výlučně na dosahování zisku.
Síťová organizace The Global Impact Investing Network (GIIN) každoročně zpracovává průzkum a analýzu celosvětového trhu dopadových investic (Annual Impact Investor Survey). Respondentů je rok od roku více, což také poukazuje na rozvoj tohoto segmentu. Poslední studie z roku 2018 (ke stažení pod tímto odkazem) pracovala s daty od 229 respondentů z řad největších světových investičních dopadových organizací, tedy od fondů, nadací, přes banky, rozvojové finanční instituce, rodinné investiční subjekty (tzv. family offices), penzijní fondy či pojišťovací společnosti. Ze studie vyplývá, že celkový objem spravovaných aktiv dosahuje výše 228 miliard amerických dolarů.

Analýza GIIN dále předkládá pohledy investorů na klíčové otázky v oblasti dopadových investic, zpracovává jejich investiční aktivity i alokaci aktiv z hlediska geografického, sektorového nebo investičního a věnuje se také zásadnímu tématu měření dopadu a dosahování cílů. Nově také zahrnuje závazek investorů, týkající se cílů udržitelného rozvoje OSN, takzvaných SDGs.

Během setkání více než 60 Impact Hubů z celého světa byla debatována řada témat, která hýbou sektorem investování do dopadu, a to především: měření dopadu a standardizace, úrovně dopadu (mělký vs. hluboký dopad), Pay for Success a Social Bonds, market rate returns vs below market returns, SRI / ESG investice a jejich přínos, absorpční kapacita, role státu pro rozvoj investování do dopadu, regulace a samoregulace, odměňování v sektoru, mainstreaming. Ukazuje se, že někdy zůstává více otázek než odpovědí a že tato témata jsou komplexnější, než jsme si dokázali představit.

Sektor investování do dopadu je především v anglosaském světě už nyní hodně velký (a stále se zvyšuje dvojciferným tempem). Velcí aktéři jej berou jako plnohodnotný trend s ambicí trvale přidat k výnosu a riziku dopad jako třetí dimenzi pro standardní vyhodnocování každé investice. Odjeli jsme tak s pocitem, že jsme součástí velké globální změny.

Věřme, že obrat v uvažování investorů a jejich důraz na udržitelný a etický rozměr činnosti organizací, do nichž své finance vkládají, jsou smysluplnou cestou k změnám, které náš svět tváří v tvář globálním ekologickým a sociálním výzvám nutně potřebuje.

Ať už souzníme s jakýmkoliv investičním přístupem, neměli bychom ztrácet ze zřetele, že cílem není získat více zdrojů pro dopadové investice. Snahou má být vybudovat trh skutečně efektivních aktivit, které dosahují zamýšlených cílů. Jinými slovy: Nejde o to přesouvat peníze, jde o to dosáhnout změny.